Archives de catégorie : Lidské vylepšování

Vylepšování/ Enhancement/ Augmentation

Hribek2Krátká předehra k diskusi « Je třeba vylepšovat člověka? »
z pera Tomáše Hříbka (Filosofický ústav AV ČR)

V posledních letech se stále více filozofů zabývá souborem otázek, jež plynou z nových možností biomedicíny a techniky. Dosud jsme dokázali více méně léčit lidi, jejichž přirozené schopnosti nějak narušila nebo omezila nemoc nebo postižení. Ale zdá se, že přichází doba, kdy budeme moci lidi nejen léčit, tj. obnovit přirozený výkon jejich schopností, případně umožnit jim činnosti, kterých nebyli schopni, ale které jsou přirozené pro většinu ostatních. Současná biomedicína a jiné obory slibují, že dokáží lidi dokonce vylepšit, tj. přinést jim schopnosti, které dosud žádný člověk neměl. Genetické manipulace, klonování, miliardy nanobotů, kolujících naším organismem a napravující jejich selhání, fúze lidské a strojové inteligence – řada z těchto věcí zní dosud jako science fiction, ale přesto si již alespoň v principu dokážeme představit, jak by mohly fungovat. A hlavně, jejich dostupnost by časem mohla vést k tomu, že vzniknou bytosti, které již nebudou tak úplně lidské. Tito tvorové by mohli být – v porovnání s dnešní podobou člověka – mnohem silnější, rychlejší, nesrovnatelně inteligentnější, nesmírně dlouhověcí, případně prakticky nesmrtelní. V této souvislosti se hovoří o transhumanismu, jakožto reálném hnutí i filozofii, která má za cíl taková vylepšení lidstva. Někteří autoři hovoří dokonce i o posthumanismu, čímž mají na mysli, že radikálně vylepšené bytosti se obyčejným smrtelníkům mohou časem tak vzdálit, že to už vlastně nebudou příslušníci našeho druhu.

Continuer la lecture de Vylepšování/ Enhancement/ Augmentation

Josef Fulka

FulkaZkoumá vztah mezi francouzskou teorií a psychoanalýzou (viz jeho Psychoanalýza a francouzské myšlení, 2008). Je známý svými překlady prací francouzských filozofů 20. století (Derrida, Foucault, Barthes, Balibar). Jeho poslední kniha pojednává o myšlení R. Barthese (Roland Barthes: od ideologie k fantasmatu, 2010). Učí filozofii na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze a je též výzkumníkem na Akademii věd. Zabývá se filozofií 18. a 20. století, literární teorií, psychoanalýzou, a lingvistikou znakového jazyka.

Více zde.

Emil Višňovský

visnovsky_841fa5c649Emil Višňovský je odborníkem na anglosaskou filozofii (John Dewey a jiní) a zabývá se filozofií mysli. Publikoval několik knih a článků o pragmatickém obratu (jeho nejnovější publikace z roku 2014 má název Nové štúdie o pragmatizme & neopragmatizme). V současné době pracuje na Slovensku na vědeckém projektu Analýza filozofických a etických rozměrů lidského vylepšování. Je místopředsedou pro sociální a humanitní vědy Slovenské akademie věd.

Jean-Michel Besnier

BesnierJe známý svým kritickým postojem k transhumanistické utopii (viz jeho publikace Demain les posthumains: Le futur a-t-il encore besoin de nous ?, 2009 nebo L’Homme simplifié: Le syndrome de la touche étoile, 2012). Besnier se zabývá filozofickým a etickým dopadem vědy a technologií na sociální reprezentace. Je členem etické komise CNRS a komise UNESCO „Vědy pro společnost“. Učí filozofii na univerzitě Paris-Sorbonne. Jeho poslední kniha pojednává o neurovědách (Un cerveau très prometteur : Conversation autour des neuro-sciences, spoluautoři Francis Brunelle a Florence Gazeau, 2015).

Podívejte se na jeho nejnovější články na téma Vylepšování člověka

Více zde.