Archives de catégorie : Moc obrazů

War at a Distance a Serious Games: Pocta Harunovi Farockimu

Předehra k promítání « War at a Distance » a « Serious Games » z pera Kristine Gissberg

Jakou roli mají obrazy v oblasti produkce, dokumentování a chápání války? Jak to, že jsme si zvykli na válečné snímky a do jaké míry tento zvyk formuje naše vnímání, včetně našich pocitů ohledně válečných příprav a zpravodajství?

Co v současnosti znamená technologie války a po jakých stezkách se ubíral její vývoj? Ztratili jsme v době stále sofistikovanějších technologických iterací ze zřetele niť spojující výrobu a ničení? A pokud ano, do jaké míry rozšíření těchto obrazů tvaruje naši krátkozrakost, sytí naše vnímání jinakosti a ovlivňuje chápání toho, co je skutečné a co je virtuální?

Politické nahlížení Haruna Farockiho na zobrazení války nás vybízí k tomu, abychom si kladli právě takové otázky. Výběr jeho dvou filmů – War at a Distance a Serious Games – jež budou ke zhlédnutí na první Noci filozofie, jsou poctou Farockiho kultovnímu zkoumání válečných snímků, které si klade za cíl znovu otevřít právě tyto otázky.

Rozvíjet souvislost mezi válkou a jejími zobrazeními začneme sledováním Farockiho filmu War at a Distance, jenž započíná Válkou v Zálivu – válkou, v níž se poprvé, jak ostatně zazní v samotném snímku, válka a válečné zpravodajství stalo jedno a totéž. Poté přejdeme k ukázkám každé ze čtyř jednotlivých epizod snímku Serious Games. Diskuse se bude dotýkat takových témat, jako je nejednoznačnost obrazu, odnímání citovosti při vytváření snímků a re-produkci paměti v procesu utváření obrazů.

Unknown copy 9Kristin Gissberg

J. Přibáň o napětí mezi politikou a uměním

pribanSymboly v umění a politice: o strukturální iritaci mezi estetickou a politickou komunikací

Symboly, které si moderní společnost vytváří, aby sebe sama dokázala popsat a lépe pochopit, se rychle proměňují a zase mizí. Určujícími znaky této společnosti jsou obrovská složitost a funkčnost. Ale i v této stále složitější společnosti, jejímž jednotlivým systémům (ať už se jedná o hospodářství, právo, umění nebo vědu) nelze nekvalifikovaným prostým rozumem nikdy zcela porozumět, člověk neustále hledá možnost sebeporozumění a sebeutváření.

Continuer la lecture de J. Přibáň o napětí mezi politikou a uměním

Pierre Huyghe, Lidská maska, 2014

Human Mask
© Pierre Huyghe

Pierre Huyghe, Bez názvu (Lidská maska), (Film still), 2014
Film, barevný, stereo, zvuk, 2:66
 Délka: 19 minut
 Foto: umělec, Hauser & Wirth, London a Anna Lena Films, Paris

Toto výjimečné dílo představí v angličtině během Noci filozofie Adam Budak, a to rovnou dvakrát. Setkejte se s ním v Prostoru pro pohyblivý obraz ve Veletržním paláci od 21:30 a 23:45 hodin! 

Krátkou prezentaci toho, nač se můžete v souvislosti s touto instalací těšit, naleznete zde.

Aj Wej-wej Zvěrokruh

(c) Národní galerie v Praze
(c) Národní galerie v Praze

Cyklus dvanácti bronzových hlav Zvěrokruhu vytvořil Aj Wej-wej roku 2010 jako « public sculptures », plastiky pro veřejný prostor, a vystavil je kolem Pulitzerovy kašny v New Yorkském Central Parku. Od té doby jeden ze souborů putuje po světě a druhý umělec exkluzivně zapůjčil pražské Národní galerii. Toto dílo je první ukázkou Aj Wej-wejovy tvorby v České republice, z níž se od příštího roku představí ve Velké dvoraně Veletržního paláce monumentální instalace vytvořená prostoru přímo na míru.

Continuer la lecture de Aj Wej-wej Zvěrokruh

Převrácené dějiny, ukradené obrazy a zfalšovaná paměť (ukázka)

Petr Koťátko, Převrácené dějiny, ukradené obrazy a zfalšovaná paměť (čtení–performance)

V. VondráčekKotatkoÚčinkují:
Vojtěch Vondráček (Divadelní fakulta Akademie múzických umění)
Petr Koťátko (Filosofický ústav Akademie věd)

V (Vypravěč) v civilním obleku se volně pohybuje po scéně; C (falešný Casanova) leží v posteli, nejlépe v pyžamu nebo v noční košili s nějakým doplňkem z šatníku rokokového kavalíra; s výjimkou úvodního výstupu V oba svůj part čtou z deníku falešného Casanovy. Continuer la lecture de Převrácené dějiny, ukradené obrazy a zfalšovaná paměť (ukázka)

Petr Koťátko

PK 2015Působí v oddělení analytické filozofie na Filosofickém ústavu AV ČR a přednáší na Katedře logiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se teorií významu, reference, mluvních aktů, analytickou metafyzikou a teorií fikčního diskurzu: práce z poslední doby se pohybují na pomezí filozofie jazyka a literární teorie.

Více zde.

Carole Widmaier

widmaierCarole Widmaier se věnuje politické filozofii a ve svém díle Fin de la politique philosophie? Hannah Arendtová contre Leo Strauss, 2012, konfrontovala přístup Hannah Arendtové a Leo Strausse k moderní krizi. V poslední době přeložila a připravila k vydání eseje Hannah Arendtové o politice (Qu’est-ce que la politique?, 2014). Dále se zabývá vztahem mezi biologií a sociologií (legitimitou analogií mezi nimi) a mezi časem a institucemi (efektivitou institucí a vyvstáváním svobod).

Read more.

Csaba Olay

OlayCsaba Olay se zaměřuje na evropskou filozofii 20. století. K tomuto tématu vydal společně s T. Ullmanem knihu Kontinentális filozófia a XX. században (2011). Je autorem textu o politickém existencialismu H. Arendt (Hannah Arendt politikai egzisztencializmusa, 2008), zajímá se o vztahy mezi svobodou, masovou kulturou a estetikou (například v knize z roku 2014 A művészettől a tömegkultúráig, s J. Weissem). S Jean-Claudem Gensem vydal kolektivní monografii ve francouzštině a angličtině o díle kanadského filozofa Charlese Taylora (Interpretation, Modernity and Identity, 2014). Učí současnou filozofii na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti.

Adam Budak

budakAdam Budak je hlavním kurátorem Národní galerie v Praze. Působil jako mezinárodní kurátor oddělení současného umění v Hirshhornově muzeu moderního umění (2012–2014). Spolupracoval s umělci jako Louise Bourgeois, John Baldessari, Pedro Cabrita Reis, Cerith Wyn Evans a Monika Sosnowska a byl kurátorem mnoha mezinárodních výstav. Kromě vlastní publikační činnosti se věnuje také editorské práci, vydal např. dvousvazkovou antologii textů „What Is Architecture?“ (Krakov, 2002, 2007).

Lenka Bydžovská

bydzovskaHistorička umění, jež studovala v Praze a italské Sienně, Lenka Bydžovská, publikovala řadu prací na téma české avantgardy a modernismu v mezinárodním kontextu, a to ať už věnujících se odvrácené straně modernity (spolu s Vojtěchem Lahodou a Karlem Srpem, Černá slunce. Odvrácená strana modernity, 2012) či jednotlivým umělcům (Josef Šíma, v roce 2006 nebo Jindřich Štyrský v roce 2007). Byla kurátorkou mnoha výstav věnujících se české avantgardě (Alfons Mucha: Slovanstvo bratrské, Praha, 2005). V roce 2011 publikovala spolu s Karlem Srpem knihu o Slovanské epopej (Alfons Mucha. Slovanská Epopej). Lenka Bydžovská je vedoucí oddělení 19.–21. století Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky.

Read more.

Miroslav Petřiček

PetricekČeský filozof Miroslav Petříček je známý především pro svou práci věnující se estetice, zejména kinematografii (Myšlení obrazem, 2009). V letech 1972–1990 působil v Českém Hydrometeorologickém ústavu, neboť byl z politických důvodů vyloučen z univerzity a od roku 1971 do roku 1977 se účastnil soukromých seminářů Jana Patočky. Věnuje se zejména překládání moderní francouzské filozofie (Derrida, Barthes, Merleau-Ponty), a rovněž je autorem překladů děl rakouského spisovatele Thomase Bernharda do českého jazyka. V současné době vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Read more.

Michaela Pejčochová

MP_12_2013Michaela Pejčochová je kurátorkou sbírek čínského umění v Národní galerii v Praze. Při studiu sinologie na Karlově univerzitě se zaměřovala především na teorii a filozofii čínské literatury a umění. Pomyslná « prázdnota » čínských teoretických pojednání je však vrchovatě vyvážena péčí o umělecké sbírky a přípravou výstav ze zcela konkrétních uměleckých děl, ať už z galerijních nebo jiných sbírek. V tomto směru se věnuje především čínskému malířství starých období a umění a uměleckému prostřecí meziválečné Číny. Z tohoto materiálu vznikla v roce 2008 výstava a publikace Mistři čínské tušové malby 20. století ze sbírek Národní galerie v Praze a momentálně je ve stádiu zrodu studie Volání východu – Evropa v Číně a Čína v Evropě v letech 1920-1930.

Monika Murawska

MurawskaFilozofka a historička umění. Zabývá se francouzskou fenomenologií, o které pojednává ve třech knihách: o Levinasovi a Merlau-Pontym ve Problem innego (Problém druhého, 2005), o Michelu Henrym in Filozofowanie z zamkniętymi oczami (Filozofování se zavřenými očima, 2011) a o Jeanu Renoirovi v Jean Renoir: Malarz kadrów (Jean Renoir: malíř snímků, 2012). Je překladatelkou z francouzštiny a polštiny. V současnosti učí na Katedře teorie při Fakultě mediálního umění na Akademii výtvarného umění ve Varšavě.

Michael Foessel

Foessel2Odborník na Kanta a Ricoeura. Zkoumá vztah mezi politickou a veřejnou sférou a rozvíjí argument podporující rovnováhu mezi záhadou subjektu („self“) a otevřeností demokracie. Je známý díky své publikaci Après la fin du mondeCritique de la raison apocalyptique (2013). V jeho poslední knize Le Temps de la consolation (2015), znovu otevírá otázku moci útěchy a původů filozofie. Je členem ediční rady francouzského magazínu Espirit, a pravidelně píše pro francouzský deník Libération. Učí na École Polytechnique.

Poslechněte si ho na rádiu France Culture.

Pierre Montebello

MontebelloFrancouzský filozof. Zkoumá problémy estetiky a metafyziky. Je autorem mnoha knih a článků, které se zabývají vztahem mezi tělem a vědomím v dějinách filozofie (například Nietzsche, La Volonté de puissance z roku 2001) a moderní estetikou (například Deleuze, philosophie et cinéma, Vrin 2008, nebo Kant, son esthétique entre mythes et récits z roku 2015, spoluautorka Sabine Forero). V posledních letech rozvíjí zkoumání metafyziky přírody, a to od Schopenaurea po moderní ontologii, viz jeho poslední kniha Métaphysiques cosmomorphes, la fin du monde humain z roku 2015. Učí na univerzitě Le Mirail v Toulouse.