Noc filosofie v Praze – Survival kit

Tip č. 1: Plánujte!

Předem si stáhněte program noci filosofie (zde) a naplánuje si svůj průchod Nocí podle toho, zda vás nejvíc zajímá politická filosofie, bioetika, filosofická reflexe umění, komentáře k filmům, „Moc obrazů“, „Zvíře“ či „Konec člověka & konec světa“. K čemuž vám by vám mělo dopomoci barevné odlišení podtémat.

Tip č. 2. Užijte si obě místa!

Program Noci probíhá zároveň na Filosofické fakultě a ve Veletržním paláci, mezi nimiž je to jen 7 minut tramvají. Nejezděte jako blázni tam a zpět, ale nebojte se přesunů ani po půlnoci: pražský Dopravní podnik zajistil přímé noční tramvaje mezi Filozofickou fakultou a Veletržním palácem každých 15 minut!

Continuer la lecture de Noc filosofie v Praze – Survival kit

Oznámení změn “last minute”

Drazí návštěvníci Noci filosofie,
stejně jako u jiných událostí tak velkého rozsahu se ani na naši Noc nebudou moci dostavit někteří  z ohlášených a dlouhou dobu předem potvrzených řečníků.
Toni Negri, Judith Revel a Frédéric Keck museli bohužel z vážných důvodů zůstat ve Francii.
Nebojte se však, navzdory těmto absencím budete v každý jeden okamžik Noci postaveni před těžkou volbu, které ze současně probíhajících diskusí, přednášek či komentovaných projekcí se zúčastnit raději!

War at a Distance a Serious Games: Pocta Harunovi Farockimu

Předehra k promítání “War at a Distance” a “Serious Games” z pera Kristine Gissberg

Jakou roli mají obrazy v oblasti produkce, dokumentování a chápání války? Jak to, že jsme si zvykli na válečné snímky a do jaké míry tento zvyk formuje naše vnímání, včetně našich pocitů ohledně válečných příprav a zpravodajství?

Co v současnosti znamená technologie války a po jakých stezkách se ubíral její vývoj? Ztratili jsme v době stále sofistikovanějších technologických iterací ze zřetele niť spojující výrobu a ničení? A pokud ano, do jaké míry rozšíření těchto obrazů tvaruje naši krátkozrakost, sytí naše vnímání jinakosti a ovlivňuje chápání toho, co je skutečné a co je virtuální?

Politické nahlížení Haruna Farockiho na zobrazení války nás vybízí k tomu, abychom si kladli právě takové otázky. Výběr jeho dvou filmů – War at a Distance a Serious Games – jež budou ke zhlédnutí na první Noci filozofie, jsou poctou Farockiho kultovnímu zkoumání válečných snímků, které si klade za cíl znovu otevřít právě tyto otázky.

Rozvíjet souvislost mezi válkou a jejími zobrazeními začneme sledováním Farockiho filmu War at a Distance, jenž započíná Válkou v Zálivu – válkou, v níž se poprvé, jak ostatně zazní v samotném snímku, válka a válečné zpravodajství stalo jedno a totéž. Poté přejdeme k ukázkám každé ze čtyř jednotlivých epizod snímku Serious Games. Diskuse se bude dotýkat takových témat, jako je nejednoznačnost obrazu, odnímání citovosti při vytváření snímků a re-produkci paměti v procesu utváření obrazů.

Unknown copy 9Kristin Gissberg

Hlasy filozofů. Z francouzského audiovizuálního archivu INA

ImprimerProjekce v Malé dvoraně a ve Studiu Hrdinů

  • Derrida : ve vlaku na cestě z Prahy (1982), 19:30-19:37/23:00-23:07. Derrida vypráví o svém zadržení během návratu z Prahy do Francie.
  • Dovoleno doufat, dovoleno zoufat (1977), 19:38-19:58/23:08-23:28. Michel Foucault, Maurice Clavel, Christian Jambet a André Glucksmann. O tom, jak se po událostech v Maďarsku v roce 1956 francouzští intelektuálové začali odvracet od marxismu.
  • Solidarita se Solidaritou (1982), 19:59-20:09/23:29-23:39. Michel Foucault a Simone Signoret. O polských odborech Solidarita.
  • Po schodech do sklepa chodíme vždy jen dolů (1961), 20:10-20:20/23:40-23:50. Gaston Bachelard. Portrét filozofa.
  • Poslední výpověď Jana Patočky (1977), 20:21-20:25/23:51-23:55. Jan Patočka a Jiří Hájek. O represích proti signatářům Charty 77.

J. Přibáň o napětí mezi politikou a uměním

pribanSymboly v umění a politice: o strukturální iritaci mezi estetickou a politickou komunikací

Symboly, které si moderní společnost vytváří, aby sebe sama dokázala popsat a lépe pochopit, se rychle proměňují a zase mizí. Určujícími znaky této společnosti jsou obrovská složitost a funkčnost. Ale i v této stále složitější společnosti, jejímž jednotlivým systémům (ať už se jedná o hospodářství, právo, umění nebo vědu) nelze nekvalifikovaným prostým rozumem nikdy zcela porozumět, člověk neustále hledá možnost sebeporozumění a sebeutváření.

Continuer la lecture de J. Přibáň o napětí mezi politikou a uměním

Násilí a politika – proč jsme pozvali Etienna Balibara?

Balibar2Násilí a politika (Richard Cisler, spolek Praxis, FF UK)

Étienne Balibar představuje jeden z nejvýraznějších hlasů současné post-marxistické politické filozofie, jenž výrazně zasahuje do řady debat o povaze moderní politiky a o výzvách, které  před nás staví globální kapitalismus. Od dob spolupráce s Louisem Althusserem na knize Číst Kapitál (1965) publikoval Balibar knihy o filozofických postavách jako je například Marx, Spinoza nebo Locke a řadu tematických prací, které se věnují otázkám demokracie, rovnosti, emancipace a občanství či problémům jako je rasismus, nacionalismus a další různé formy útlaku a exkluze.

Continuer la lecture de Násilí a politika – proč jsme pozvali Etienna Balibara?

Debata nad filmem Domácí péče (2015) Slávka Horáka

Home careS potěšením oznamujeme, že součástí Noci filozofie bude také debata mezi režisérem Slávkem Horákem a filozofem Jaromírem Matějkem nad filmem Domácí péče , který byl nominován na Českého lva za nejlepší film roku 2015.

Diskuse, která bude následovat po promítání úryvku z tohoto filmu, se bude týkat etiky, péče a soucitu.

Kdy: 23:15-00:15
Kde:  Filozofická fakulta, místnost 300

Vylepšování/ Enhancement/ Augmentation

Hribek2Krátká předehra k diskusi “Je třeba vylepšovat člověka?”
z pera Tomáše Hříbka (Filosofický ústav AV ČR)

V posledních letech se stále více filozofů zabývá souborem otázek, jež plynou z nových možností biomedicíny a techniky. Dosud jsme dokázali více méně léčit lidi, jejichž přirozené schopnosti nějak narušila nebo omezila nemoc nebo postižení. Ale zdá se, že přichází doba, kdy budeme moci lidi nejen léčit, tj. obnovit přirozený výkon jejich schopností, případně umožnit jim činnosti, kterých nebyli schopni, ale které jsou přirozené pro většinu ostatních. Současná biomedicína a jiné obory slibují, že dokáží lidi dokonce vylepšit, tj. přinést jim schopnosti, které dosud žádný člověk neměl. Genetické manipulace, klonování, miliardy nanobotů, kolujících naším organismem a napravující jejich selhání, fúze lidské a strojové inteligence – řada z těchto věcí zní dosud jako science fiction, ale přesto si již alespoň v principu dokážeme představit, jak by mohly fungovat. A hlavně, jejich dostupnost by časem mohla vést k tomu, že vzniknou bytosti, které již nebudou tak úplně lidské. Tito tvorové by mohli být – v porovnání s dnešní podobou člověka – mnohem silnější, rychlejší, nesrovnatelně inteligentnější, nesmírně dlouhověcí, případně prakticky nesmrtelní. V této souvislosti se hovoří o transhumanismu, jakožto reálném hnutí i filozofii, která má za cíl taková vylepšení lidstva. Někteří autoři hovoří dokonce i o posthumanismu, čímž mají na mysli, že radikálně vylepšené bytosti se obyčejným smrtelníkům mohou časem tak vzdálit, že to už vlastně nebudou příslušníci našeho druhu.

Continuer la lecture de Vylepšování/ Enhancement/ Augmentation

Kristin Gissberg

Unknown copy 9Kristin je nezávislá výzkumná pracovnice, která pracuje v Berlíně. Specializuje se na Hegla, gender a feministické myšlení a zabývá se filozofií 20. století. Poté, co strávila dva roky studií v rámci programu Erasmus Mundus Europhilosophie, dokončila svůj doktorát z filozofie na Univerzitě v Memphisu. Kristin se zajímá o otázky času a časovosti, stejně jako o umění, film a hudbu a o kurátorství.

Monika Rogowska-Stangret

MonikaMonika Rogowska-Stangret je teoretičkou a výzkumnicí na poli filosofie, genderových studií a antropozoologie. Spolupracuje s Institutem filozofie Varšavské univerzity. Monika obdržela stipendium Nadace Kosciuszko, ERSTE Stiftung a WUS Rakouska (v rámci programu PATTERNS Lectures) a polského Ministerstva vědy a vysokého školství. Je členem řídícího výboru Evropské sítě: “New Materialism: Networking European Scholarship on ‘How Matter Comes to Matter“, Evropské spolupráce v oblasti vědy a techniky (COST). Dále spolupracuje s institucí Przegląd Filozoficzno-Literacki a přeložila díla autorek, jako jsou Naomi Wolf (The Beauty Myth, Czarna Owca 2014), Judith Butler, Elizabeth Grosz a Susan Sontag. Sama je autorkou díla Ciało – poza Innością i Tożsamością. Trzy figury Ciała w filozofii współczesnej (Słowo / Obraz Terytoria, Gdańsk 2016), jehož anglický název zní: The Body – Beyond Otherness and Sameness. Three Figures of the Body in Contemporary Philosophy.

Pierre Huyghe, Lidská maska, 2014

Human Mask
© Pierre Huyghe

Pierre Huyghe, Bez názvu (Lidská maska), (Film still), 2014
Film, barevný, stereo, zvuk, 2:66
 Délka: 19 minut
 Foto: umělec, Hauser & Wirth, London a Anna Lena Films, Paris

Toto výjimečné dílo představí v angličtině během Noci filozofie Adam Budak, a to rovnou dvakrát. Setkejte se s ním v Prostoru pro pohyblivý obraz ve Veletržním paláci od 21:30 a 23:45 hodin! 

Krátkou prezentaci toho, nač se můžete v souvislosti s touto instalací těšit, naleznete zde.

Aj Wej-wej Zvěrokruh

(c) Národní galerie v Praze
(c) Národní galerie v Praze

Cyklus dvanácti bronzových hlav Zvěrokruhu vytvořil Aj Wej-wej roku 2010 jako “public sculptures”, plastiky pro veřejný prostor, a vystavil je kolem Pulitzerovy kašny v New Yorkském Central Parku. Od té doby jeden ze souborů putuje po světě a druhý umělec exkluzivně zapůjčil pražské Národní galerii. Toto dílo je první ukázkou Aj Wej-wejovy tvorby v České republice, z níž se od příštího roku představí ve Velké dvoraně Veletržního paláce monumentální instalace vytvořená prostoru přímo na míru.

Continuer la lecture de Aj Wej-wej Zvěrokruh

Převrácené dějiny, ukradené obrazy a zfalšovaná paměť (ukázka)

Petr Koťátko, Převrácené dějiny, ukradené obrazy a zfalšovaná paměť (čtení–performance)

V. VondráčekKotatkoÚčinkují:
Vojtěch Vondráček (Divadelní fakulta Akademie múzických umění)
Petr Koťátko (Filosofický ústav Akademie věd)

V (Vypravěč) v civilním obleku se volně pohybuje po scéně; C (falešný Casanova) leží v posteli, nejlépe v pyžamu nebo v noční košili s nějakým doplňkem z šatníku rokokového kavalíra; s výjimkou úvodního výstupu V oba svůj part čtou z deníku falešného Casanovy. Continuer la lecture de Převrácené dějiny, ukradené obrazy a zfalšovaná paměť (ukázka)

Étienne Balibar

balibarÉtienne Balibar je význačnou osobností současné filozofie. Je profesorem na univerzitě Paris Ouest Nanterre a University of California, Irvine. Zabývá se převážně politickou filozofií, je bývalým studentem Louise Althussera. V březnu 1981 byl vyloučen z Francouzské komunistické strany poté, co se v tisku vymezil vůči stranickému rasismu. Je členem Francouzské ligy lidských práv, která hájí práva migrantů a žadatelů o azyl. Od roku 2007 předsedá Francouzské asociaci Jana Husa, kterou založil v roce 1982 Jacques Derrida. Jeho nejnovější kniha se věnuje otázce osudu Evropy (Europe : crise et fin?, 2016). Několik jeho textů bylo přeloženo do angličtiny (Politics and the Other Scene, 2012, nebo Citizenship, 2015).

Více zde.

Petr Koťátko

PK 2015Působí v oddělení analytické filozofie na Filosofickém ústavu AV ČR a přednáší na Katedře logiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se teorií významu, reference, mluvních aktů, analytickou metafyzikou a teorií fikčního diskurzu: práce z poslední doby se pohybují na pomezí filozofie jazyka a literární teorie.

Více zde.

Obrazy, věda a politika

Rechercher dans OpenEdition Search

Vous allez être redirigé vers OpenEdition Search