Doleo ergo sum. Centrálním tématem myšlení této francouzské spisovatelky a filozofky je zranitelnost člověka. Ve své knize L’Homme sans fièvre (2013) kritizuje očekávání spojená s medicínou a racionalistickou utopii související s biotechnologiemi. Napsala román Hors de moi (2008), ve kterém představuje svůj vztah k nemoci, která ji, jako mladou ženu, postihla. Obdržela cenu od Pierre Simon—Ethics and Society za svojí knihu Violences de la vie, violences de la maladie z roku 2010.
Tous les articles par Clara Royer
Frédéric Keck
Po studiu antropologie na University of California, Berkeley publikoval mnoho prací o Claude Lévi-Straussovi. Etnograficky zkoumal krizi zdraví způsobenou nemocemi zvířat, nejdříve v Agence Française de Sécurité Sanitaire des Aliments (2005-2007) poté v Hong Kong Pasteur Research Centre (2007-2009). Tento výzkum vyústil v několik tematických čísel časopisů, kolektivní monografii a v knihu, která měla podobu cestovatelského příběhu (Un Monde Grippé, 2010). Byl mnohokrát oceněn. Je též členem Laboratoire d’Anthropologie Sociale based na Collège de France, kde vede tým “Human/Animal Relations: Contemporary Issues” (s Claudem Ferretem) a projekt “Social Representations of Pathogens on the Boundaries of Species”, který obdržel podporu od Axa Research Fund (2013-2016). V současnosti je vedoucím Department of Research and Education při muzeu Quai Branly v Paříži.
Michael Foessel
Odborník na Kanta a Ricoeura. Zkoumá vztah mezi politickou a veřejnou sférou a rozvíjí argument podporující rovnováhu mezi záhadou subjektu („self“) a otevřeností demokracie. Je známý díky své publikaci Après la fin du monde, Critique de la raison apocalyptique (2013). V jeho poslední knize Le Temps de la consolation (2015), znovu otevírá otázku moci útěchy a původů filozofie. Je členem ediční rady francouzského magazínu Espirit, a pravidelně píše pro francouzský deník Libération. Učí na École Polytechnique.
Poslechněte si ho na rádiu France Culture.
Fabrice Flipo
Zabývá se politickou ekologií. Na toto téma vydal mnoho knih a článků, například Les Enjeux d’une philosophie politique écologiste (2014) a Nature et politique. Contribution à une anthropologie de la modernité et de la globalisation (2014). Strávil rok v Dílí, kde se dále věnoval svému výzkumu. Je též známý díky své knize o „nerůstu“ (degrowth), kterou napsal s D. Bayonem a F. Schneiderem (La décroissance – 10 questions pour comprendre et en débattre). Kniha byla přeložena do italštiny a portugalštiny. Učí na Telecom Business School v Paříži.
Poslechněte si některé z jeho rozhovorů ve francouzštině na rádiu France Culture.
Bernard Feltz
Vystudovaný biolog a filozof. Zabývá se současnými debatami ve filozofii vědy: redukcionismem, evoluční teorií, Darwinismem a problematikou „self-organization“ (viz jeho kniha Self-organization and emergence in life sciences z roku 2006) a otázkou životního prostředí (především udržitelným rozvojem nebo vztahem mezi člověkem a přírodou). Těmto tématům věnoval několik knih a článků ve francouzštině i angličtině, mezi něž patří La Science et le vivant. Philosophie des sciences et modernité critique (2014) a se Stéphane Leyens napsal La Nature en éclats. Cinq controverses philosophiques (2015). V současnosti učí na univerzitě Louvain-la-Neuve v Belgii (UCL Louvain), kde byl zároveň ředitelem Institut supérieur de philosophie.
Pierre Montebello
Francouzský filozof. Zkoumá problémy estetiky a metafyziky. Je autorem mnoha knih a článků, které se zabývají vztahem mezi tělem a vědomím v dějinách filozofie (například Nietzsche, La Volonté de puissance z roku 2001) a moderní estetikou (například Deleuze, philosophie et cinéma, Vrin 2008, nebo Kant, son esthétique entre mythes et récits z roku 2015, spoluautorka Sabine Forero). V posledních letech rozvíjí zkoumání metafyziky přírody, a to od Schopenaurea po moderní ontologii, viz jeho poslední kniha Métaphysiques cosmomorphes, la fin du monde humain z roku 2015. Učí na univerzitě Le Mirail v Toulouse.
Amy Dahan
Vystudovaná matematička, filozofka a historička. Uznávaná odbornice na klimatickou změnu, která se ve Francii významně angažovala při jednáních COP21. V roce 2015 publikovala se Stefanem Aykut knihu Gouverner le climat? 20 ans de négociations climatiques. Působí jako badatelka v Center Alexandre Koyré (CNRS). Vydala řadu knihu a odborných statí o dějinách věd v 19. a 20. století, pojednávajících především o deterministickém chaosu. Je členkou etické komise CNRS a vědecké rady International Human Dimensions Program on Global Environment Change.
Andrzej Leder
Filozof, psychoanalytik a esejista. Zabývá se filozofickým rozměrem psychoanalytického myšlení. Jeho texty o současných typech strachu vychází ze své medicinské a psychiatrické zkušenosti. Pracuje na Filosofickém ústavu Polské Akademie věd, kde zkoumá filozofické základy moderní kultury. Napsal knihu o Freudovi a Heideggerovi (Nauka Freuda w epoce Sein und Zeit, 2007). Jeho poslední publikace nese název Prześniona rewolucja. Ćwiczenie z logiki historycznej (2014). Je též známý svými články v polském časopise Krytyka Polityczna.
Jan Sokol
Jan Sokol, bývalý ministr školství České republiky, je známý především díky své veřejné angažovanosti. V mládí pracoval jako zlatník a mechanik. Zájem o filozofii ho přivedl k výuce v České republice i v zahraničí a k překládání filozofických děl z francouzštiny a němčiny (Lévinas, Blondel, Foucault, Teilhard, Derrida, Rosenzweig, Gadamer a další). Zkoumá filozofii v jejích každodenních rozměrech, jak dokládá jeho nejnovější kniha, vydaná v angličtině, Thinking about Ordinary Things (2013). Mezi jeho nejnovější publikace patří Etika, život, instituce (2014) o osobní svobodě a jejím institucionálním zakotvení. V současné době učí na Univerzitě Karlově.
Josef Vojvodík
Josef Vojvodík se věnuje české a světové literatuře 20. století (převážně německé) a jejím vztahům k filozofii, psychologii a výtvarnému umění. Je známý pro svou obhajobou skryté hodnoty umění biedermeieru. Vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vydal několik knih, z nichž poslední se zabývá tématem patosu v českém umění (Patos v českém umění, poezii a umělecko-estetickém myšlení čtyřicátých let 20. století, Argo, 2014). Dále je autorem knihy Heslář české avantgardy. Estetické koncepty a proměny uměleckých postupů v letech 1908-1958 (FF UK, 2011).
Emil Višňovský
Emil Višňovský je odborníkem na anglosaskou filozofii (John Dewey a jiní) a zabývá se filozofií mysli. Publikoval několik knih a článků o pragmatickém obratu (jeho nejnovější publikace z roku 2014 má název Nové štúdie o pragmatizme & neopragmatizme). V současné době pracuje na Slovensku na vědeckém projektu Analýza filozofických a etických rozměrů lidského vylepšování. Je místopředsedou pro sociální a humanitní vědy Slovenské akademie věd.
Jiří Přibáň
Jiří Přibáň vystudoval právo a publikoval řadu prací z oblasti sociální teorie a sociologie práva, filozofie práva, srovnávacího ústavního a evropského práva a teorie lidských práv. Je redaktorem časopisu Journal of Law and Society, pravidelně přispívá do českých i mezinárodních médií a je známý svými komentáři české a evropské politiky. V současné době vyučuje právo na Cardiff University. Je uznávaným autorem knihy o právu, historickém rozměru spravedlnosti a evropské identitě Právní symbolismus (Filosofia, 2007) – v angličtině: Legal Symbolism, On Law, Time and European Identity (Ashgate, 2007). Jeho poslední dílo Obrana ústavnosti aneb česká otázka v postnacionální Evropě se zabývá „českou otázkou“ v post-národní Evropě (Slon, 2014).
David Lengyel
Filozof. Zabývá se dílem několika filmových režisérů, například Bély Tarra. O něm napsal knihu s názvem Trembler pour l’autre ». Pour une éthique du cinéma (2015). Současně píše filmové kritiky pro francouzské magazíny a vyučuje středoevropský film na Inalco v Paříži.
Miroslav Marcelli
Miroslav Marcelli je filozof známý svými překlady Foucaultových děl do slovenského jazyka. Několik let strávil ve Francii a Oxfordu. Je autorem několika knih a článků o Michelu Foucaultovi (Michel Foucault alebo stať sa iným, 1995) a Rolandu Barthesovi (Príklad Barthes, 2001). V poslední době se věnoval filozofii městského života a architektury (Mesto vo filozofii, 2011). Vyučuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze a na Univerzitě Komenského v Bratislavě.
Silvia Gáliková
Na pomezí vědy a filozofie zkoumá problematiku vědomí. Snaží se propojovat výzkum mozkové aktivity a intimní zkušenost myšlení (viz Philosophy of Consciousness; Foundations of Cognitive Neuroscience, 2013). Je členkou Filosofického ústavu Slovenské akademie věd.