Tous les articles par okenkova

Hlasy filozofů. Z francouzského audiovizuálního archivu INA

ImprimerProjekce v Malé dvoraně a ve Studiu Hrdinů

  • Derrida : ve vlaku na cestě z Prahy (1982), 19:30-19:37/23:00-23:07. Derrida vypráví o svém zadržení během návratu z Prahy do Francie.
  • Dovoleno doufat, dovoleno zoufat (1977), 19:38-19:58/23:08-23:28. Michel Foucault, Maurice Clavel, Christian Jambet a André Glucksmann. O tom, jak se po událostech v Maďarsku v roce 1956 francouzští intelektuálové začali odvracet od marxismu.
  • Solidarita se Solidaritou (1982), 19:59-20:09/23:29-23:39. Michel Foucault a Simone Signoret. O polských odborech Solidarita.
  • Po schodech do sklepa chodíme vždy jen dolů (1961), 20:10-20:20/23:40-23:50. Gaston Bachelard. Portrét filozofa.
  • Poslední výpověď Jana Patočky (1977), 20:21-20:25/23:51-23:55. Jan Patočka a Jiří Hájek. O represích proti signatářům Charty 77.

Vylepšování/ Enhancement/ Augmentation

Hribek2Krátká předehra k diskusi “Je třeba vylepšovat člověka?”
z pera Tomáše Hříbka (Filosofický ústav AV ČR)

V posledních letech se stále více filozofů zabývá souborem otázek, jež plynou z nových možností biomedicíny a techniky. Dosud jsme dokázali více méně léčit lidi, jejichž přirozené schopnosti nějak narušila nebo omezila nemoc nebo postižení. Ale zdá se, že přichází doba, kdy budeme moci lidi nejen léčit, tj. obnovit přirozený výkon jejich schopností, případně umožnit jim činnosti, kterých nebyli schopni, ale které jsou přirozené pro většinu ostatních. Současná biomedicína a jiné obory slibují, že dokáží lidi dokonce vylepšit, tj. přinést jim schopnosti, které dosud žádný člověk neměl. Genetické manipulace, klonování, miliardy nanobotů, kolujících naším organismem a napravující jejich selhání, fúze lidské a strojové inteligence – řada z těchto věcí zní dosud jako science fiction, ale přesto si již alespoň v principu dokážeme představit, jak by mohly fungovat. A hlavně, jejich dostupnost by časem mohla vést k tomu, že vzniknou bytosti, které již nebudou tak úplně lidské. Tito tvorové by mohli být – v porovnání s dnešní podobou člověka – mnohem silnější, rychlejší, nesrovnatelně inteligentnější, nesmírně dlouhověcí, případně prakticky nesmrtelní. V této souvislosti se hovoří o transhumanismu, jakožto reálném hnutí i filozofii, která má za cíl taková vylepšení lidstva. Někteří autoři hovoří dokonce i o posthumanismu, čímž mají na mysli, že radikálně vylepšené bytosti se obyčejným smrtelníkům mohou časem tak vzdálit, že to už vlastně nebudou příslušníci našeho druhu.

Continuer la lecture de Vylepšování/ Enhancement/ Augmentation

Kristin Gissberg

Unknown copy 9Kristin je nezávislá výzkumná pracovnice, která pracuje v Berlíně. Specializuje se na Hegla, gender a feministické myšlení a zabývá se filozofií 20. století. Poté, co strávila dva roky studií v rámci programu Erasmus Mundus Europhilosophie, dokončila svůj doktorát z filozofie na Univerzitě v Memphisu. Kristin se zajímá o otázky času a časovosti, stejně jako o umění, film a hudbu a o kurátorství.

Pierre Huyghe, Lidská maska, 2014

Human Mask
© Pierre Huyghe

Pierre Huyghe, Bez názvu (Lidská maska), (Film still), 2014
Film, barevný, stereo, zvuk, 2:66
 Délka: 19 minut
 Foto: umělec, Hauser & Wirth, London a Anna Lena Films, Paris

Toto výjimečné dílo představí v angličtině během Noci filozofie Adam Budak, a to rovnou dvakrát. Setkejte se s ním v Prostoru pro pohyblivý obraz ve Veletržním paláci od 21:30 a 23:45 hodin! 

Krátkou prezentaci toho, nač se můžete v souvislosti s touto instalací těšit, naleznete zde.

Petr Koťátko

PK 2015Působí v oddělení analytické filozofie na Filosofickém ústavu AV ČR a přednáší na Katedře logiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá se teorií významu, reference, mluvních aktů, analytickou metafyzikou a teorií fikčního diskurzu: práce z poslední doby se pohybují na pomezí filozofie jazyka a literární teorie.

Více zde.

Adam Budak

budakAdam Budak je hlavním kurátorem Národní galerie v Praze. Působil jako mezinárodní kurátor oddělení současného umění v Hirshhornově muzeu moderního umění (2012–2014). Spolupracoval s umělci jako Louise Bourgeois, John Baldessari, Pedro Cabrita Reis, Cerith Wyn Evans a Monika Sosnowska a byl kurátorem mnoha mezinárodních výstav. Kromě vlastní publikační činnosti se věnuje také editorské práci, vydal např. dvousvazkovou antologii textů „What Is Architecture?“ (Krakov, 2002, 2007).