Násilí a politika (Richard Cisler, spolek Praxis, FF UK)
Étienne Balibar představuje jeden z nejvýraznějších hlasů současné post-marxistické politické filozofie, jenž výrazně zasahuje do řady debat o povaze moderní politiky a o výzvách, které před nás staví globální kapitalismus. Od dob spolupráce s Louisem Althusserem na knize Číst Kapitál (1965) publikoval Balibar knihy o filozofických postavách jako je například Marx, Spinoza nebo Locke a řadu tematických prací, které se věnují otázkám demokracie, rovnosti, emancipace a občanství či problémům jako je rasismus, nacionalismus a další různé formy útlaku a exkluze.
Continuer la lecture de Násilí a politika – proč jsme pozvali Etienna Balibara?
Monika Rogowska-Stangret je teoretičkou a výzkumnicí na poli filosofie, genderových studií a antropozoologie. Spolupracuje s Institutem filozofie Varšavské univerzity. Monika obdržela stipendium Nadace Kosciuszko, ERSTE Stiftung a WUS Rakouska (v rámci programu PATTERNS Lectures) a polského Ministerstva vědy a vysokého školství.
Gáspár Miklós Tamás, známý také jako TGM, se narodil v rumunské Kluži, do Maďarska emigroval poté, co se setkal s politickými obtížemi ze strany úřadů v souvislosti se svou prací redaktora literárního týdeníku v Transylvánii. Učil na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti (ELTE) do svého propuštění – opět z politických důvodů. Proslavil se jako disident. Od roku 1986 do roku 1988 učil ve Spojených státech, Velké Británii a Francii a studoval v Oxfordu. V letech 1989–1994 byl zástupcem Svazu svobodných demokratů (SZDSZ) v maďarském parlamentu. V letech 2010–2011 byl předsedou neparlamentní strany Zelená levice. Nedávno získal ocenění Lifetime Achievement Award Sorosovy nadace v Maďarsku. Ve svých knihách, které byly přeloženy do 12 jazyků, se zabývá politickou filozofií a sociální teorií.
Je politická sféra odsouzena k neúspěchu? To je klíčová otázka jedné z nejnovějších knih francouzského filozofa Étienna Tassina (Le maléfice de la vie à plusieurs – La politique est-elle vouée à l’échec?, 2012). Zabývá se dílem Hannah Arendt, o které napsal několik knih (mezi jinými Le trésor perdu. Hannah Arendt et l’intelligence de l’action politique, 1999). Étienne Tassin píše o tématu politického jednání a podrobuje tázání dnešní podoby kosmopolitismu a zkušenosti migrace (Un monde commun. Pour une cosmopolitique des conflits, 2003). Je členem Institutu humanitních věd v Paříži a učí na univerzitě Paris Diderot.
Polský sociology. Ve svém výzkumu se zabývá vztahem mezi polskou identitou a katolicismem. Na toto téma mu v roce 2012 vyšla kniha Odwieczny naród. Polak i katolik w Żmiącej. Je členem „apokalyptického“ magazínu 44 / Czterdzieści i Cztery. Pravidelně přispívá do různých polských periodik jako například Wprost a Arcana. Od roku 2015 je členem Polské národní rozvojové rady. V současnosti pracuje na Institutu sociologie Varšavské univerzity.
Petr Kouba přednáší filozofii na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze a pracuje ve Filozofickém ústavu Akademie věd. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy (česky 2006, německy 2011, anglicky 2015 ) a Exodus bez Mojžíše. Romská emigrace jako politický problém (česky 2015). Kromě toho je spolueditorem publikací Dynamická struktura (anglicky 2007), Medicína v kontextu západního myšlení (česky 2008) a Franz Kafka a perspektiva minority (anglicky 2010, česky 2011).
Michał Kozłowski je filozof a sociolog. Zabývá se takzvanou francouzskou teorií (Foucault, Bourdieu, Derrida). Učí moderní filozofii na Varšavské univerzitě. Je spoluzakladatelem časopisu Bez Dogmatu a členem REASOPO (Réseau européen d’analyse des sociétés politiques/European Network of Analysis of Political Societies).
Éric Fassin je významný sociolog. Do roku 1994 působil na Brandeis University a NYU, poté do roku 2014 na École normale supérieure v Paříži. Následně se stal profesorem sociologie a gender studies na univerzitě Paris 8. Zaměřuje se na sexuální a rasovu politiku ve Francii a USA, se zvláštním důrazem na problematiku imigrace. Publikoval několik knih: L’Inversion de la question homosexuelle (2005), Droit conjugal et unions de même sexe: mariage, partenariat et concubinage dans neuf pays européens (s Keesem Waaldijkem, 2008), Le sexe politique. Genre et sexualité au miroir transatlantique (2009) a Roms & riverains. Une politique municipale de la race (2014). Zabývá se také budoucností levice, která je tématem jeho nejnovější knihy Gauche, l’avenir d’une désillusion (2014).
Jan Bierhanzl je postdoktorandem v Oddělení současné kontinentální filozofie FLÚ AV ČR a odborným asistentem na FHS UK. Ve své práci se zaměřuje na francouzskou současnou filozofii, zejména pak na Emmanuela Levinase, jehož etické myšlení zkoumal v knize La rupture du sens. Corps, langage et non-sens dans la pensée de la signifiance éthique d’Emmanuel Levinas (2014). Ve svém současném bádání zkoumá také křehké vztahy etiky a politiky – jako například ve svém posledním vydaném článku, “Uprchlík, člověk a občan” (