© Pierre Huyghe
Pierre Huyghe, Bez názvu (Lidská maska), (Film still), 2014
Film, barevný, stereo, zvuk, 2:66
Délka: 19 minut
Foto: umělec, Hauser & Wirth, London a Anna Lena Films, Paris
Toto výjimečné dílo představí v angličtině během Noci filozofie Adam Budak, a to rovnou dvakrát. Setkejte se s ním v Prostoru pro pohyblivý obraz ve Veletržním paláci od 21:30 a 23:45 hodin!
Krátkou prezentaci toho, nač se můžete v souvislosti s touto instalací těšit, naleznete zde.
Csaba Olay se zaměřuje na evropskou filozofii 20. století. K tomuto tématu vydal společně s T. Ullmanem knihu Kontinentális filozófia a XX. században (2011). Je autorem textu o politickém existencialismu H. Arendt (Hannah Arendt politikai egzisztencializmusa, 2008), zajímá se o vztahy mezi svobodou, masovou kulturou a estetikou (například v knize z roku 2014 A művészettől a tömegkultúráig, s J. Weissem). S Jean-Claudem Gensem vydal kolektivní monografii ve francouzštině a angličtině o díle kanadského filozofa Charlese Taylora (Interpretation, Modernity and Identity, 2014). Učí současnou filozofii na Univerzitě Loránda Eötvöse v Budapešti.
Odbornice na práci Paula Valéryho (Funzione e Mistero di Paul Valéry: tracce dei Cahiers nella filosofia contemporanea, 2016). Soustředí se na vztah mezi filozofií a literární kritikou. Ve své badatelské práci přehodnocuje roli psaní jako praxe ve filozofických textech. Zkoumá též textové archivy po filozofech jako je Jan Patočka a Aurobindo Ghose. Je výzkumnicí na CNRS a hostující profesorkou na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.
Odborník na Kanta a Ricoeura. Zkoumá vztah mezi politickou a veřejnou sférou a rozvíjí argument podporující rovnováhu mezi záhadou subjektu („self“) a otevřeností demokracie. Je známý díky své publikaci Après la fin du monde, Critique de la raison apocalyptique (2013). V jeho poslední knize Le Temps de la consolation (2015), znovu otevírá otázku moci útěchy a původů filozofie. Je členem ediční rady francouzského magazínu Espirit, a pravidelně píše pro francouzský deník Libération. Učí na École Polytechnique.
Poslechněte si ho na rádiu France Culture.
Francouzský filozof. Zkoumá problémy estetiky a metafyziky. Je autorem mnoha knih a článků, které se zabývají vztahem mezi tělem a vědomím v dějinách filozofie (například Nietzsche, La Volonté de puissance z roku 2001) a moderní estetikou (například Deleuze, philosophie et cinéma, Vrin 2008, nebo Kant, son esthétique entre mythes et récits z roku 2015, spoluautorka Sabine Forero). V posledních letech rozvíjí zkoumání metafyziky přírody, a to od Schopenaurea po moderní ontologii, viz jeho poslední kniha Métaphysiques cosmomorphes, la fin du monde humain z roku 2015. Učí na univerzitě Le Mirail v Toulouse.
Filozof, psychoanalytik a esejista. Zabývá se filozofickým rozměrem psychoanalytického myšlení. Jeho texty o současných typech strachu vychází ze své medicinské a psychiatrické zkušenosti. Pracuje na Filosofickém ústavu Polské Akademie věd, kde zkoumá filozofické základy moderní kultury. Napsal knihu o Freudovi a Heideggerovi (Nauka Freuda w epoce Sein und Zeit, 2007). Jeho poslední publikace nese název Prześniona rewolucja. Ćwiczenie z logiki historycznej (2014). Je též známý svými články v polském časopise Krytyka Polityczna.
Jan Bierhanzl je postdoktorandem v Oddělení současné kontinentální filozofie FLÚ AV ČR a odborným asistentem na FHS UK. Ve své práci se zaměřuje na francouzskou současnou filozofii, zejména pak na Emmanuela Levinase, jehož etické myšlení zkoumal v knize La rupture du sens. Corps, langage et non-sens dans la pensée de la signifiance éthique d’Emmanuel Levinas (2014). Ve svém současném bádání zkoumá také křehké vztahy etiky a politiky – jako například ve svém posledním vydaném článku, “Uprchlík, člověk a občan” (Protestant 1/2016).
