Archives de catégorie : Řečníci

Karel Kleisner

kleisnerKarel Kleisner se zabývá evolucí a ekologií vnějšího vzhledu organismů, teoretickou morfologií, biosémiotikou a mezikulturním a mezidruhovým vnímáním. Za tím vším je jednoduchá otázka: Jak se stalo, že různé organismy vyvinuly neprůhledné vzorované povrchy a z jakých důvodů vypadají tak, jak vypadají? Teoretický a empirický výzkum Karla Kleisnera se zaměřuje na velkou škálu jevů od mezikulturního vnímání lidské tváře k ekologii ultrafialových reflektantních vzorů na křídlech motýlů. Pravidelně publikuje v mezinárodních vědeckých časopisech, edičních řadách a jiných vědeckých médiích.

Petr Urban

UrbanPetr Urban je filozof, překladatel a bývalý starosta jihočeské obce Bednárec. Působí na Filosofickém ústavu Akademie věd ČR, kde vede Oddělení současné kontinentální filosofie. Zabývá se zejména fenomenologickou filozofií a etikou péče. Je autorem či editorem knih Zrod fenomenologie (2010 německy), Fenomenologie tělesnosti (2011) a Raný Husserl a filosofie jazyka (2013).

Více se dočtete na stránkách časopisu Vesmír  nebo  zde.

Lenka Bydžovská

bydzovskaHistorička umění, jež studovala v Praze a italské Sienně, Lenka Bydžovská, publikovala řadu prací na téma české avantgardy a modernismu v mezinárodním kontextu, a to ať už věnujících se odvrácené straně modernity (spolu s Vojtěchem Lahodou a Karlem Srpem, Černá slunce. Odvrácená strana modernity, 2012) či jednotlivým umělcům (Josef Šíma, v roce 2006 nebo Jindřich Štyrský v roce 2007). Byla kurátorkou mnoha výstav věnujících se české avantgardě (Alfons Mucha: Slovanstvo bratrské, Praha, 2005). V roce 2011 publikovala spolu s Karlem Srpem knihu o Slovanské epopej (Alfons Mucha. Slovanská Epopej). Lenka Bydžovská je vedoucí oddělení 19.–21. století Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky.

Read more.

Miroslav Petřiček

PetricekČeský filozof Miroslav Petříček je známý především pro svou práci věnující se estetice, zejména kinematografii (Myšlení obrazem, 2009). V letech 1972–1990 působil v Českém Hydrometeorologickém ústavu, neboť byl z politických důvodů vyloučen z univerzity a od roku 1971 do roku 1977 se účastnil soukromých seminářů Jana Patočky. Věnuje se zejména překládání moderní francouzské filozofie (Derrida, Barthes, Merleau-Ponty), a rovněž je autorem překladů děl rakouského spisovatele Thomase Bernharda do českého jazyka. V současné době vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Read more.

Benedetta Zaccarello

Zaccarello2Odbornice na práci Paula Valéryho (Funzione e Mistero di Paul Valéry: tracce dei Cahiers nella filosofia contemporanea, 2016). Soustředí se na vztah mezi filozofií a literární kritikou. Ve své badatelské práci přehodnocuje roli psaní jako praxe ve filozofických textech. Zkoumá též textové archivy po filozofech jako je Jan Patočka a Aurobindo Ghose. Je výzkumnicí na CNRS a hostující profesorkou na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.

Read more.

Jan Maršálek

marsalekJan Maršálek získal magisterský diplom v sociologii (2007) na Univerzitě Karlově v Praze a druhý titul v politických studiích (2008) na EHESS v Paříži. Byl studentem École normale supérieure v Paříži (International Selection, 2005–2008). Na univerzitě Franche-Comté získal doktorát z filozofie a na Univerzitě Karlově v Praze doktorát ze sociologie (dizertace „O zmizení jedné metody: analýza mezi filozofií společenské smlouvy a klasickou sociologií“). V současné době se zabývá zobecněním tématu „mizení vědeckých objektů“, je post-doktorským vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu Akademie věd České republiky.

Michaela Pejčochová

MP_12_2013Michaela Pejčochová je kurátorkou sbírek čínského umění v Národní galerii v Praze. Při studiu sinologie na Karlově univerzitě se zaměřovala především na teorii a filozofii čínské literatury a umění. Pomyslná “prázdnota” čínských teoretických pojednání je však vrchovatě vyvážena péčí o umělecké sbírky a přípravou výstav ze zcela konkrétních uměleckých děl, ať už z galerijních nebo jiných sbírek. V tomto směru se věnuje především čínskému malířství starých období a umění a uměleckému prostřecí meziválečné Číny. Z tohoto materiálu vznikla v roce 2008 výstava a publikace Mistři čínské tušové malby 20. století ze sbírek Národní galerie v Praze a momentálně je ve stádiu zrodu studie Volání východu – Evropa v Číně a Čína v Evropě v letech 1920-1930.

Monika Murawska

MurawskaFilozofka a historička umění. Zabývá se francouzskou fenomenologií, o které pojednává ve třech knihách: o Levinasovi a Merlau-Pontym ve Problem innego (Problém druhého, 2005), o Michelu Henrym in Filozofowanie z zamkniętymi oczami (Filozofování se zavřenými očima, 2011) a o Jeanu Renoirovi v Jean Renoir: Malarz kadrów (Jean Renoir: malíř snímků, 2012). Je překladatelkou z francouzštiny a polštiny. V současnosti učí na Katedře teorie při Fakultě mediálního umění na Akademii výtvarného umění ve Varšavě.

Judith Revel

Revel2Judith Revel je odbornicí na současnou francouzskou a italskou filozofii. Proslavila se zejména svými pracemi o Michelu Foucaultovi (Foucault: Experiences de la pensée, 2005 a Dictionnaire Foucault, 2007). Zabývala se současnými režimy vlády, způsoby subjektivace a praxemi rezistence, kromě toho také italským výkladem biopolitiky a operaismu. Její nejnovější publikací je kniha Foucault avec Merleau-Ponty. Ontologie politique, présentisme et histoire (2015). Ve své práci rozvinula úvahu o pojmu „společného“ a vydala knihu o francouzských předměstích (Qui a peur de la banlieue?, 2008), založenou na zkušenostech učitelky filozofie na střední škole na předměstí. Zaměřuje se také na vztah mezi politickým myšlením, lingvistikou a literárním experimentem ve Francii. Několik let žila v Itálii a nyní učí na univerzitě Paris Ouest Nanterre La Défense.

K poslechu na France Culture Radio (francouzsky).

Více zde.

 

Claire Marin

Marin2Doleo ergo sum. Centrálním tématem myšlení této francouzské spisovatelky a filozofky je zranitelnost člověka. Ve své knize L’Homme sans fièvre (2013) kritizuje očekávání spojená s medicínou a racionalistickou utopii související s biotechnologiemi. Napsala román Hors de moi (2008), ve kterém představuje svůj vztah k nemoci, která ji, jako mladou ženu, postihla. Obdržela cenu od Pierre Simon—Ethics and Society za svojí knihu Violences de la vie, violences de la maladie z roku 2010.

Více zde.

Frédéric Keck

Keck2Po studiu antropologie na University of California, Berkeley publikoval mnoho prací o Claude Lévi-Straussovi. Etnograficky zkoumal krizi zdraví způsobenou nemocemi zvířat, nejdříve v Agence Française de Sécurité Sanitaire des Aliments (2005-2007) poté v Hong Kong Pasteur Research Centre (2007-2009). Tento výzkum vyústil v několik tematických čísel časopisů, kolektivní monografii a v knihu, která měla podobu cestovatelského příběhu (Un Monde Grippé, 2010). Byl mnohokrát oceněn. Je též členem Laboratoire d’Anthropologie Sociale based na Collège de France, kde vede tým “Human/Animal Relations: Contemporary Issues” (s Claudem Ferretem) a projekt “Social Representations of Pathogens on the Boundaries of Species”, který obdržel podporu od Axa Research Fund (2013-2016). V současnosti je vedoucím Department of Research and Education při muzeu Quai Branly v Paříži.

Více zde.

Michael Foessel

Foessel2Odborník na Kanta a Ricoeura. Zkoumá vztah mezi politickou a veřejnou sférou a rozvíjí argument podporující rovnováhu mezi záhadou subjektu („self“) a otevřeností demokracie. Je známý díky své publikaci Après la fin du mondeCritique de la raison apocalyptique (2013). V jeho poslední knize Le Temps de la consolation (2015), znovu otevírá otázku moci útěchy a původů filozofie. Je členem ediční rady francouzského magazínu Espirit, a pravidelně píše pro francouzský deník Libération. Učí na École Polytechnique.

Poslechněte si ho na rádiu France Culture.

Fabrice Flipo

flipoZabývá se politickou ekologií. Na toto téma vydal mnoho knih a článků, například Les Enjeux d’une philosophie politique écologiste (2014) a Nature et politique. Contribution à une anthropologie de la modernité et de la globalisation (2014). Strávil rok v Dílí, kde se dále věnoval svému výzkumu. Je též známý díky své knize o „nerůstu“ (degrowth), kterou napsal s D. Bayonem a F. Schneiderem (La décroissance – 10 questions pour comprendre et en débattre). Kniha byla přeložena do italštiny a portugalštiny. Učí na Telecom Business School v Paříži.

Poslechněte si některé z jeho rozhovorů ve francouzštině na rádiu France Culture.

Bernard Feltz

feltz2Vystudovaný biolog a filozof. Zabývá se současnými debatami ve filozofii vědy: redukcionismem, evoluční teorií, Darwinismem a problematikou „self-organization“ (viz jeho kniha Self-organization and emergence in life sciences z roku 2006) a otázkou životního prostředí (především udržitelným rozvojem nebo vztahem mezi člověkem a přírodou). Těmto tématům věnoval několik knih a článků ve francouzštině i angličtině, mezi něž patří La Science et le vivant. Philosophie des sciences et modernité critique (2014) a se Stéphane Leyens napsal La Nature en éclats. Cinq controverses philosophiques (2015). V současnosti učí na univerzitě Louvain-la-Neuve v Belgii (UCL Louvain), kde byl zároveň ředitelem Institut supérieur de philosophie.

 

Pierre Montebello

MontebelloFrancouzský filozof. Zkoumá problémy estetiky a metafyziky. Je autorem mnoha knih a článků, které se zabývají vztahem mezi tělem a vědomím v dějinách filozofie (například Nietzsche, La Volonté de puissance z roku 2001) a moderní estetikou (například Deleuze, philosophie et cinéma, Vrin 2008, nebo Kant, son esthétique entre mythes et récits z roku 2015, spoluautorka Sabine Forero). V posledních letech rozvíjí zkoumání metafyziky přírody, a to od Schopenaurea po moderní ontologii, viz jeho poslední kniha Métaphysiques cosmomorphes, la fin du monde humain z roku 2015. Učí na univerzitě Le Mirail v Toulouse.