Český filozof Miroslav Petříček je známý především pro svou práci věnující se estetice, zejména kinematografii (Myšlení obrazem, 2009). V letech 1972–1990 působil v Českém Hydrometeorologickém ústavu, neboť byl z politických důvodů vyloučen z univerzity a od roku 1971 do roku 1977 se účastnil soukromých seminářů Jana Patočky. Věnuje se zejména překládání moderní francouzské filozofie (Derrida, Barthes, Merleau-Ponty), a rovněž je autorem překladů děl rakouského spisovatele Thomase Bernharda do českého jazyka. V současné době vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Benedetta Zaccarello
Odbornice na práci Paula Valéryho (Funzione e Mistero di Paul Valéry: tracce dei Cahiers nella filosofia contemporanea, 2016). Soustředí se na vztah mezi filozofií a literární kritikou. Ve své badatelské práci přehodnocuje roli psaní jako praxe ve filozofických textech. Zkoumá též textové archivy po filozofech jako je Jan Patočka a Aurobindo Ghose. Je výzkumnicí na CNRS a hostující profesorkou na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy.
Jan Maršálek
Jan Maršálek získal magisterský diplom v sociologii (2007) na Univerzitě Karlově v Praze a druhý titul v politických studiích (2008) na EHESS v Paříži. Byl studentem École normale supérieure v Paříži (International Selection, 2005–2008). Na univerzitě Franche-Comté získal doktorát z filozofie a na Univerzitě Karlově v Praze doktorát ze sociologie (dizertace „O zmizení jedné metody: analýza mezi filozofií společenské smlouvy a klasickou sociologií“). V současné době se zabývá zobecněním tématu „mizení vědeckých objektů“, je post-doktorským vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu Akademie věd České republiky.
Michaela Pejčochová
Michaela Pejčochová je kurátorkou sbírek čínského umění v Národní galerii v Praze. Při studiu sinologie na Karlově univerzitě se zaměřovala především na teorii a filozofii čínské literatury a umění. Pomyslná “prázdnota” čínských teoretických pojednání je však vrchovatě vyvážena péčí o umělecké sbírky a přípravou výstav ze zcela konkrétních uměleckých děl, ať už z galerijních nebo jiných sbírek. V tomto směru se věnuje především čínskému malířství starých období a umění a uměleckému prostřecí meziválečné Číny. Z tohoto materiálu vznikla v roce 2008 výstava a publikace Mistři čínské tušové malby 20. století ze sbírek Národní galerie v Praze a momentálně je ve stádiu zrodu studie Volání východu – Evropa v Číně a Čína v Evropě v letech 1920-1930.
Monika Murawska
Filozofka a historička umění. Zabývá se francouzskou fenomenologií, o které pojednává ve třech knihách: o Levinasovi a Merlau-Pontym ve Problem innego (Problém druhého, 2005), o Michelu Henrym in Filozofowanie z zamkniętymi oczami (Filozofování se zavřenými očima, 2011) a o Jeanu Renoirovi v Jean Renoir: Malarz kadrów (Jean Renoir: malíř snímků, 2012). Je překladatelkou z francouzštiny a polštiny. V současnosti učí na Katedře teorie při Fakultě mediálního umění na Akademii výtvarného umění ve Varšavě.
Judith Revel
Judith Revel je odbornicí na současnou francouzskou a italskou filozofii. Proslavila se zejména svými pracemi o Michelu Foucaultovi (Foucault: Experiences de la pensée, 2005 a Dictionnaire Foucault, 2007). Zabývala se současnými režimy vlády, způsoby subjektivace a praxemi rezistence, kromě toho také italským výkladem biopolitiky a operaismu. Její nejnovější publikací je kniha Foucault avec Merleau-Ponty. Ontologie politique, présentisme et histoire (2015). Ve své práci rozvinula úvahu o pojmu „společného“ a vydala knihu o francouzských předměstích (Qui a peur de la banlieue?, 2008), založenou na zkušenostech učitelky filozofie na střední škole na předměstí. Zaměřuje se také na vztah mezi politickým myšlením, lingvistikou a literárním experimentem ve Francii. Několik let žila v Itálii a nyní učí na univerzitě Paris Ouest Nanterre La Défense.
K poslechu na France Culture Radio (francouzsky).
Claire Marin
Doleo ergo sum. Centrálním tématem myšlení této francouzské spisovatelky a filozofky je zranitelnost člověka. Ve své knize L’Homme sans fièvre (2013) kritizuje očekávání spojená s medicínou a racionalistickou utopii související s biotechnologiemi. Napsala román Hors de moi (2008), ve kterém představuje svůj vztah k nemoci, která ji, jako mladou ženu, postihla. Obdržela cenu od Pierre Simon—Ethics and Society za svojí knihu Violences de la vie, violences de la maladie z roku 2010.
Frédéric Keck
Po studiu antropologie na University of California, Berkeley publikoval mnoho prací o Claude Lévi-Straussovi. Etnograficky zkoumal krizi zdraví způsobenou nemocemi zvířat, nejdříve v Agence Française de Sécurité Sanitaire des Aliments (2005-2007) poté v Hong Kong Pasteur Research Centre (2007-2009). Tento výzkum vyústil v několik tematických čísel časopisů, kolektivní monografii a v knihu, která měla podobu cestovatelského příběhu (Un Monde Grippé, 2010). Byl mnohokrát oceněn. Je též členem Laboratoire d’Anthropologie Sociale based na Collège de France, kde vede tým “Human/Animal Relations: Contemporary Issues” (s Claudem Ferretem) a projekt “Social Representations of Pathogens on the Boundaries of Species”, který obdržel podporu od Axa Research Fund (2013-2016). V současnosti je vedoucím Department of Research and Education při muzeu Quai Branly v Paříži.
Michael Foessel
Odborník na Kanta a Ricoeura. Zkoumá vztah mezi politickou a veřejnou sférou a rozvíjí argument podporující rovnováhu mezi záhadou subjektu („self“) a otevřeností demokracie. Je známý díky své publikaci Après la fin du monde, Critique de la raison apocalyptique (2013). V jeho poslední knize Le Temps de la consolation (2015), znovu otevírá otázku moci útěchy a původů filozofie. Je členem ediční rady francouzského magazínu Espirit, a pravidelně píše pro francouzský deník Libération. Učí na École Polytechnique.
Poslechněte si ho na rádiu France Culture.
Fabrice Flipo
Zabývá se politickou ekologií. Na toto téma vydal mnoho knih a článků, například Les Enjeux d’une philosophie politique écologiste (2014) a Nature et politique. Contribution à une anthropologie de la modernité et de la globalisation (2014). Strávil rok v Dílí, kde se dále věnoval svému výzkumu. Je též známý díky své knize o „nerůstu“ (degrowth), kterou napsal s D. Bayonem a F. Schneiderem (La décroissance – 10 questions pour comprendre et en débattre). Kniha byla přeložena do italštiny a portugalštiny. Učí na Telecom Business School v Paříži.
Poslechněte si některé z jeho rozhovorů ve francouzštině na rádiu France Culture.
Bernard Feltz
Vystudovaný biolog a filozof. Zabývá se současnými debatami ve filozofii vědy: redukcionismem, evoluční teorií, Darwinismem a problematikou „self-organization“ (viz jeho kniha Self-organization and emergence in life sciences z roku 2006) a otázkou životního prostředí (především udržitelným rozvojem nebo vztahem mezi člověkem a přírodou). Těmto tématům věnoval několik knih a článků ve francouzštině i angličtině, mezi něž patří La Science et le vivant. Philosophie des sciences et modernité critique (2014) a se Stéphane Leyens napsal La Nature en éclats. Cinq controverses philosophiques (2015). V současnosti učí na univerzitě Louvain-la-Neuve v Belgii (UCL Louvain), kde byl zároveň ředitelem Institut supérieur de philosophie.
Pierre Montebello
Francouzský filozof. Zkoumá problémy estetiky a metafyziky. Je autorem mnoha knih a článků, které se zabývají vztahem mezi tělem a vědomím v dějinách filozofie (například Nietzsche, La Volonté de puissance z roku 2001) a moderní estetikou (například Deleuze, philosophie et cinéma, Vrin 2008, nebo Kant, son esthétique entre mythes et récits z roku 2015, spoluautorka Sabine Forero). V posledních letech rozvíjí zkoumání metafyziky přírody, a to od Schopenaurea po moderní ontologii, viz jeho poslední kniha Métaphysiques cosmomorphes, la fin du monde humain z roku 2015. Učí na univerzitě Le Mirail v Toulouse.
Amy Dahan
Vystudovaná matematička, filozofka a historička. Uznávaná odbornice na klimatickou změnu, která se ve Francii významně angažovala při jednáních COP21. V roce 2015 publikovala se Stefanem Aykut knihu Gouverner le climat? 20 ans de négociations climatiques. Působí jako badatelka v Center Alexandre Koyré (CNRS). Vydala řadu knihu a odborných statí o dějinách věd v 19. a 20. století, pojednávajících především o deterministickém chaosu. Je členkou etické komise CNRS a vědecké rady International Human Dimensions Program on Global Environment Change.
Arnaud François
Narozen v roce 1978, profesor filozofie na univerzitě v Poitiers. Je autorem několika knih a článků o Bergsonovi, Schopenhauerovi a Nietzschovi. Též napsal vydal několik publikací o filozofii zdraví. Ve své práci propojuje filozofii a literaturu a v současnosti se v tomto ohledu zabývá prací Émila Zoly. S Ondřejem Švecem vede Organisation Francophone pour la Formation et la Recherche Européennes en Sciences humaines (OFFRES), akademickou síť spolupracovníků ve střední a východní Evropě.
Petr Kouba
Petr Kouba přednáší filozofii na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze a pracuje ve Filozofickém ústavu Akademie věd. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy (česky 2006, německy 2011, anglicky 2015 ) a Exodus bez Mojžíše. Romská emigrace jako politický problém (česky 2015). Kromě toho je spolueditorem publikací Dynamická struktura (anglicky 2007), Medicína v kontextu západního myšlení (česky 2008) a Franz Kafka a perspektiva minority (anglicky 2010, česky 2011).