Filozof, psychoanalytik a esejista. Zabývá se filozofickým rozměrem psychoanalytického myšlení. Jeho texty o současných typech strachu vychází ze své medicinské a psychiatrické zkušenosti. Pracuje na Filosofickém ústavu Polské Akademie věd, kde zkoumá filozofické základy moderní kultury. Napsal knihu o Freudovi a Heideggerovi (Nauka Freuda w epoce Sein und Zeit, 2007). Jeho poslední publikace nese název Prześniona rewolucja. Ćwiczenie z logiki historycznej (2014). Je též známý svými články v polském časopise Krytyka Polityczna.
Jan Sokol
Jan Sokol, bývalý ministr školství České republiky, je známý především díky své veřejné angažovanosti. V mládí pracoval jako zlatník a mechanik. Zájem o filozofii ho přivedl k výuce v České republice i v zahraničí a k překládání filozofických děl z francouzštiny a němčiny (Lévinas, Blondel, Foucault, Teilhard, Derrida, Rosenzweig, Gadamer a další). Zkoumá filozofii v jejích každodenních rozměrech, jak dokládá jeho nejnovější kniha, vydaná v angličtině, Thinking about Ordinary Things (2013). Mezi jeho nejnovější publikace patří Etika, život, instituce (2014) o osobní svobodě a jejím institucionálním zakotvení. V současné době učí na Univerzitě Karlově.
Josef Vojvodík
Josef Vojvodík se věnuje české a světové literatuře 20. století (převážně německé) a jejím vztahům k filozofii, psychologii a výtvarnému umění. Je známý pro svou obhajobou skryté hodnoty umění biedermeieru. Vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vydal několik knih, z nichž poslední se zabývá tématem patosu v českém umění (Patos v českém umění, poezii a umělecko-estetickém myšlení čtyřicátých let 20. století, Argo, 2014). Dále je autorem knihy Heslář české avantgardy. Estetické koncepty a proměny uměleckých postupů v letech 1908-1958 (FF UK, 2011).
Emil Višňovský
Emil Višňovský je odborníkem na anglosaskou filozofii (John Dewey a jiní) a zabývá se filozofií mysli. Publikoval několik knih a článků o pragmatickém obratu (jeho nejnovější publikace z roku 2014 má název Nové štúdie o pragmatizme & neopragmatizme). V současné době pracuje na Slovensku na vědeckém projektu Analýza filozofických a etických rozměrů lidského vylepšování. Je místopředsedou pro sociální a humanitní vědy Slovenské akademie věd.
Jiří Přibáň
Jiří Přibáň vystudoval právo a publikoval řadu prací z oblasti sociální teorie a sociologie práva, filozofie práva, srovnávacího ústavního a evropského práva a teorie lidských práv. Je redaktorem časopisu Journal of Law and Society, pravidelně přispívá do českých i mezinárodních médií a je známý svými komentáři české a evropské politiky. V současné době vyučuje právo na Cardiff University. Je uznávaným autorem knihy o právu, historickém rozměru spravedlnosti a evropské identitě Právní symbolismus (Filosofia, 2007) – v angličtině: Legal Symbolism, On Law, Time and European Identity (Ashgate, 2007). Jeho poslední dílo Obrana ústavnosti aneb česká otázka v postnacionální Evropě se zabývá „českou otázkou“ v post-národní Evropě (Slon, 2014).
David Lengyel
Filozof. Zabývá se dílem několika filmových režisérů, například Bély Tarra. O něm napsal knihu s názvem Trembler pour l’autre ». Pour une éthique du cinéma (2015). Současně píše filmové kritiky pro francouzské magazíny a vyučuje středoevropský film na Inalco v Paříži.
Miroslav Marcelli
Miroslav Marcelli je filozof známý svými překlady Foucaultových děl do slovenského jazyka. Několik let strávil ve Francii a Oxfordu. Je autorem několika knih a článků o Michelu Foucaultovi (Michel Foucault alebo stať sa iným, 1995) a Rolandu Barthesovi (Príklad Barthes, 2001). V poslední době se věnoval filozofii městského života a architektury (Mesto vo filozofii, 2011). Vyučuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze a na Univerzitě Komenského v Bratislavě.
Silvia Gáliková
Na pomezí vědy a filozofie zkoumá problematiku vědomí. Snaží se propojovat výzkum mozkové aktivity a intimní zkušenost myšlení (viz Philosophy of Consciousness; Foundations of Cognitive Neuroscience, 2013). Je členkou Filosofického ústavu Slovenské akademie věd.
Michał Kozłowski
Michał Kozłowski je filozof a sociolog. Zabývá se takzvanou francouzskou teorií (Foucault, Bourdieu, Derrida). Učí moderní filozofii na Varšavské univerzitě. Je spoluzakladatelem časopisu Bez Dogmatu a členem REASOPO (Réseau européen d’analyse des sociétés politiques/European Network of Analysis of Political Societies).
Jeho nejnovější článek „Youngsters and refugees, or how exile changes eastern Europe“ je k dispozici on-line na Open Democracy.
Více o časopisu Bez Dogmatu zde.
Sylva Fischerová
Učí klasickou řeckou literaturu na Univerzitě Karlově. Od dětství píše poezii a je přední postavou současné české literatury, viz například její poslední kolekce básní Sestra duše z roku 2015 či nová próza Bizom aneb Služba a mise . Její předchozí básnické práce vyšly v roce 2010 anglicky pod názvem The Swing in the Middle of Chaos, v roce 2014 pak S. Fischerová vydala své nejnovější básně o osudu, smrti i Bohu v souboru Stomach of the Soul. Rozhovor se Sylvou Fischerovou o poezii z roku 2010 naleznete zde (v angličtině).
Poslední publikace
- Bizom aneb Služba a mise (Druhé město, 2016)
- Sestra duše (básnická sbírka – Druhé město, 2015)
- Stomach of the Soul (Calypso Editions, 2014)
- Medicína mezi jedinečným a univerzálním, ed. Aleš Beran & Sylva Fischerová (Pavel Mervart, 2012)
Corine Pelluchon
Corine Pelluchon je profesorkou filozofie na univerzitě Franche-Comté v Besançonu. Zaměřuje se na politickou filozofii a etiku. Její četné publikace se věnují mnoha tématům od lékařské etiky přes zvířata (Eléments pour une éthique de la vulnérabilité. Les hommes, les animaux, la nature, 2011) po filozofii životního prostředí. V současné době se věnuje otázkám těla a života (Tu ne tueras point. Réflexions sur l’actualité de l’interdit du meurtre, 2013 a Les Nourritures. Philosophie du corps politique, 2015).
Veronika Darida
Je docentkou na Department of Aesthetics, ELTE v Budapešti a hostující pedagožkou na Collège International de Philosophie v Paříži. Studovala na maďarské Akademii dramatu a filmu. Má dva doktoráty (filozofie a komparatistika). Její hlavní výzkumné zájmy tvoří francouzská fenomenologie a divadelní teorie.
Nejnovější publikace
- A nosztalgia művészete / A művészet nosztalgiája. [Nostalgie umění/ Umění nostalgie] (Kijárat, 2015)
- “Le théâtre rom en Hongrie aujourd’hui” (In: Études tsiganes, no. 43, 120-127)
- Hisztériák [Hysterie] (Kijárat, 2012)
- Színház-utópiák [Divadelní utopie] (Kijárat, 2010)
Éric Fassin
Éric Fassin je významný sociolog. Do roku 1994 působil na Brandeis University a NYU, poté do roku 2014 na École normale supérieure v Paříži. Následně se stal profesorem sociologie a gender studies na univerzitě Paris 8. Zaměřuje se na sexuální a rasovu politiku ve Francii a USA, se zvláštním důrazem na problematiku imigrace. Publikoval několik knih: L’Inversion de la question homosexuelle (2005), Droit conjugal et unions de même sexe: mariage, partenariat et concubinage dans neuf pays européens (s Keesem Waaldijkem, 2008), Le sexe politique. Genre et sexualité au miroir transatlantique (2009) a Roms & riverains. Une politique municipale de la race (2014). Zabývá se také budoucností levice, která je tématem jeho nejnovější knihy Gauche, l’avenir d’une désillusion (2014).
Podí´vejte se na jeho nejnovější články zde.
Jan Bierhanzl
Jan Bierhanzl je postdoktorandem v Oddělení současné kontinentální filozofie FLÚ AV ČR a odborným asistentem na FHS UK. Ve své práci se zaměřuje na francouzskou současnou filozofii, zejména pak na Emmanuela Levinase, jehož etické myšlení zkoumal v knize La rupture du sens. Corps, langage et non-sens dans la pensée de la signifiance éthique d’Emmanuel Levinas (2014). Ve svém současném bádání zkoumá také křehké vztahy etiky a politiky – jako například ve svém posledním vydaném článku, “Uprchlík, člověk a občan” (Protestant 1/2016).
Pavel Barša

Pavel Barša kombinuje přístupy z filozofie, sociologie a politických věd. Zabývá se imigrační politikou a multikulturalismem v západní Evropě. Publikoval řadu článků a knih o islámu v západní Evropě, blízkovýchodním konfliktu nebo o americké zahraniční politice, viz například jeho poslední kniha Cesty k emancipaci (2015). Rozhovor s Pavlem Baršou publikovaný v Salonu v roce 2015 naleznete zde.